I přes Leonovu příšernou osobnost (všechny mé špatné stránky, co bysme chtěli), spřátelujeme.
Naše vlkodlačí duše touží po nových druzích

Členství do mé nepokrevní smečky uzavřete ZDE.






NEW TNT: Neodpustitelné hříchy 15 - 1. část / 2. část

Mrkneme se, co je nového...

↑↑↑

... S tím, že nikdo neztrácí čas s komentáři jsem dávno smířená. Nežádám o ně, stačí mi hodnocení dole, které mi napoví, kolik lidí povídku či její kapitolu skutečně četlo. Ukažte mi, pro kolik lidí můžu mít důvod psát.

Ale komentáře ode mě si taky musíte nějak zasloužit,... že... :D







TNT 15

29. března 2014 v 22:49 |  TNT


Jak jsem očekávala, nikdo se po mně nescháněl, takže jsem si šla udělat dlouhou průzkumnickou obchůzku po městě a zjišťovala novinky, co se týkalo novot - jako že nových baráků a naopak i baráků, co už tu nebyly. Bylo mi dost nelibé, když jsem zjistila, že město přišlo o spoustu svých zkratek a míst, kam jsem ráda chodila. Třeba dětský parčík, kde byly houpačky prý zbourali už před rokem. Teď tu stojí obrovskej zelenej park, se spousty lavičkama a trhlýma feťákama, kteří mi každou vteřinou víc a víc lezli na nervy. Nechápu, kde se tu sebrala takováhle chátra... Z myšlenek typu: co by se stalo, kdybych se je pokusila vykouřit speciálním kouřem? mě vytrhl mobil. Nepodívala jsem se na jméno volajícího a prostě to zvedla.
"Hm?" fakt jsem byla líná cokoliv říkat. Ozval se hlas mě dost povědomý, ale abych si jím byla jistá, nesměl by postrádat svou dětskost. Tušení mi ale říkalo, že se nemýlim.
"Tomášku? Nečekala bych, že zrovna ty mi zavoláš." musela jsem se začít usmívat. Vždycky jsem sice tvrdila, že bych bez přemýšlení udala, prodala, zabila, kterýhokoliv člena svý skupiny, kdybych z toho měla mít užitek, ale nepřiznala bych nikomu... Na svého mazlíčka Tomáška bych pravděpodobně nedala dopustit.
"Čawky Sylvi, víš není to tak, že by mě ostatní přinutili ti zavolat, protože si myslí, že na mě dáš, tak... tak to tentokrát není. Jen... Prostě... jsme kousek od Liveru,... víš jak je tam ta stará skládka. Jsme tu všichni plus ti Richieho kámoši. Všichni čekáme, až se budeme moct pustit do těch Ah!Piček - sry, chtěl jsem říct Ahpíček, ale víš, co nám chybí? Velký kápo, co vymyslí geniální plán." mluvil. Trochu mě zarážel ten jeho dospělej - no ne ještě úplně, ale už mu moc nechybělo - hlas, tak jsem stále mlčela. Asi to vzal jako dobré znamení, že už do mobilu nevrčím, nenadávám a ani nic dalšího, tak pokračoval.
"Ty jsi nás dala dohromady a jen ty máš právo dovolit, aby TNT začali novou akci. Tak už si pohni a nenuť mě před ostatníma říkat tak trapný věci. Čekáme jen na tebe, Coro." s tím mobil ohluchl. Hm... položil to. Fajn... Po tomhle... Grr! Teď když tam nepůjdu budu za zbabělce, debila, krávu a kdo ví, co všecko... Ale na druhou stranu, když se tama ukážu... Ááá! Nakopla jsem nějakej sloup... a udělala do něj prohlubeň. Hups... Jako by nic jsem od toho odkráčela a namířila si to ke skládce. Jsem blbá... A taky nechápu, jak jsem ještě před chvíli mohla tvrdit, že je Tomáček můj mazlíček... Kriste, to je v řiti... Pomalu jsem se tam ploužila. Přesně jak řekl, kromě jediné osoby, tu byli různě posazené zadky členů TNT a tři londýnský jakbysmet. Moje známosti starší, než TNT tu byli samozřejmě taky - Chris a Richie. Co se týče spolčování, být tady Jade, Lisa a Julian je spolek magorů kompletní... Ten už ale nikdy nebude a to jen kvůli mně... A oni tu na mě, zkurveně, čekaj a dělaj, jako by to nevěděli... Vyfoukla jsem cigaretovej kouř a jednu ruku vrazila do kapsy a pomalu k nim došla. Všichni na mě upírali zrak. No super... Doufám, že se z té trémy nezadrhnu... ironie...
"Takže... čau." všechny jsem je přejela pohledem, jen Richiemu jsem se vyhla. Tvářila jsem se k situaci naprosto lhostejně, i když jsem si tak teda moc nepřipadala.
"Tak už jste mě do toho navrtali, takže je snad jasný, že tu budou moje pravidla." začala jsem a znovu natáhla z cigarety. "Nikdo mi nebude odporovat, nikdo mi sem nebude cpát další lidi a nikdo mě nebude v něčem zastavovat." zavrčela jsem, protože s tímhle mám ze strany TNT zkušeností dost a oni to vědí.
"Takže tímhle vzniká spojenectví mezi londýnskými a TNT proti AHP. Ačkoliv, jak už jsem se dozvěděla, naše londýnská trojice znamená tři celkem nepoužitelné lidi, kteří průměrně ovládají pistoli. Ale,... protože tu byl někdo tak chytrý a svolal pozústalé členy nejsilnější skupiny Lindsey Onse a tím je do týhle šarády namočil, nemusíme se bát, že bysme byli nějak extrémně v nevýhodě. Protože na své straně máme dvě osoby se stejnou silou, jako AHP, která se skládá jen z jen x pouze takových lidí a taky ukradené náboje, kterými můžeme vyhrát. Sorry za kousavej tón, ale snad už jste všichni pochopili, jak malinkou šanci na výhru máme." dřepla jsem si na kapotu jednoho z těch starých aut. Nikdo ani nedutal a tak jsem s vydechnutím kouře pokračovala.
"A pokud jsem se teď připomněla jako ta stará kráva Cora, tak se to teď snad změní, když už vás z toho budu tahat." sekla jsem pohledem po Richiem, kterýmu jako by ten fakt - že ač všichni zesílili, tak sám trochu nedomyslel, jak se budou prát s armádou nadlidsky silných blbců - došel právě teď.
"Dva z nás, kteří s nimi mohou měřit fyzickou sílu, jsem jen já - Cora a Trace." vrátila jsem se k našim starým přezdívkám.
"Co jsem slyšela novinky vašich schopností od Kerryho, mohlo by to být použitelné, takže... Nejdřív chci slyšet nějaký podrobnější info o našich nepřátelích a vašich nynějších schopnostech a pak... pro nás vymyslím plán."

Zhoupla jsem se na kapotu auta a přemýšlela. Kruci, tohle bude těžký. Hlavně, vymýšlet plán už jsem nemusela tři roky a žádnej přirozenej stratég taky nejsem. Ignorovala jsem ostatní, kteří se bavili mezi sebou. Jediný lidi, který jsem teď u sebe snesla byl Cole, co seděl vedle mě a očividně byl celým mým ostrým monologem zaražen. Vlastně asi byl mimo z celý týhle situace. Nikdy jsme o sobě s Richiem nemluvili, takže neměl vůbec tušení... Druhej člověk, co seděl na mé druhé straně byl Tomík. Znovu jsem si ho nevěřícně prohlížela. Celkem vysokej hubeňour, černý hadry, naušnice v uších, linkama a řasama zvýrazněný oči. Dokonce si nechal narůst svoje blond vlasy skoro až po pás a má v nich černý melíry. I když mu v těch modrých očích stále vidím trochu ten dětskej pohled, už rozhodně nemůžu říct, že je to ten patnáctiletej rozkošnej chlapec, kterej se čertil, když jsem ho nechtěla brát do akce. Omg... Řeším kraviny místo vymýšlení plánu... Povzdychla jsem si a oči obou kluků se na mě rázem upřely.
"Nečučte." zavrčela jsem.
"Vypadáš, jak s rozumem v koncích." poznamenal Tom a k mému překvapení vytáhl krabičku cigaret, jednu mi strčil do pusy a i zapálil.
"Páni, to je servis." zabručela jsem spokojeně a vyfoukla kouř a podívala se na čistě modré nebe.
"Víš, napadlo mě... Proč je nezkusit pouze sledovat? Až zjistíme, co hledají, budeme moct hledat taky. Nemám zájem o nějakou kravinu pod Lindsejkou, vlastně celá tahle věc je mi někde, ale protože pan spravedlivý se do toho musel vplíst a tím do toho nastrčil i tebe, není možný, abych zůstal stranou." zazubil se na mě. Chvíli jsem pochybovala o tom, jestli je to fakt ten můj Tomášek, kterej byl vždycky celej paf z toho, že po nás mohl jít uklidit bordel,... protože teď působil jako zkutečnej člen TNT. Prohrábl si vlasy a čekal, co ze mě vyleze.
"Ale proč bysme to měli hledat taky?" nechápala jsem. Protočil oči.

"Tobě zamrzl mozek nebo co?" řekl a na to se uhybal mý ruce, co se po něm ohnala. Zamračila jsem se a tak se nadechl, aby mi to teda vysvětlil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama