I přes Leonovu příšernou osobnost (všechny mé špatné stránky, co bysme chtěli), spřátelujeme.
Naše vlkodlačí duše touží po nových druzích

Členství do mé nepokrevní smečky uzavřete ZDE.






NEW TNT: Neodpustitelné hříchy 15 - 1. část / 2. část

Mrkneme se, co je nového...

↑↑↑

... S tím, že nikdo neztrácí čas s komentáři jsem dávno smířená. Nežádám o ně, stačí mi hodnocení dole, které mi napoví, kolik lidí povídku či její kapitolu skutečně četlo. Ukažte mi, pro kolik lidí můžu mít důvod psát.

Ale komentáře ode mě si taky musíte nějak zasloužit,... že... :D







TNT 35

29. března 2014 v 23:41 |  TNT

"Máš tušení, na co vůbec chce Alejandro tyhle věcičky použít?" zeptal se a hleděl mi zpříma do očí. Neklidně jsem se přitom zavrtěla a to černé radši zavřela, protože čtyřbarevná aura kolem něj mě vážně deptala.
"Kdo je Alejandro?" zeptala jsem se a změnila pozici z kleku do tureckého sedu. Seděli jsme kdesi ve věznici, obklopeni mřížemi pod vysokým proudem. Prokřupal si krk a pak teprve se nadechl k odpovědi.
"Alejandro... Ty ho znáš asi jako Aliho nebo Jilla. Alejandro Hurricane, můj mladší bratr. Shání magické předměty, aby něco velkého dokázal a zdá se, že jsi ty jediná, kdo o ničem neví." blýskl po mě pohledem. "A vzhledem k tomu, jako důležitou roli v tom máš, je to docela smutné." nechápavě jsem na něj pohlédla. Už jen ta situace, kdy se během boje najednou sebral a pomohl mi a oba nás to dostalo kamsi do vězěňské cely, byla už značně nepochopení hodná. Ale to, že mi tady ještě jako bonus říká a vysvětluje to, co mi oni zamlčeli... Je praštěnej, nechápu ho.
"Ali říkal, že je chce zničit..." zamumlala jsem. Zkoumavě se na mě zadíval.
"Ale ty víš, že je to lež, že? Řeknu ti pravdu, kterou oni ti říct nechtěli... nebo nedokázali. Ty... jsi oběť." řekl. Zarazila jsem se. Oběť?
"Jaká oběť?" pohodlně se opřel o šutr za sebou a ruce si založil na prsou. Tvářil se zvláštně.
"Ani si neumíš představit jakou moc ty předměty mají. Dokážou trumfnout i velké fantasy příběhy. Dokážou zasáhnout do života. Vrátit ho. Posunout čas. Život vzít. A spoustu dalšího. A co se stane, když se jich všech šest setká na jednom místě a přitom osoba, která je se všemi spojená, což jsi ty? Zemřeš a ty předměty něco udělají. Něco velkého." na chvíli se odmlčel. Byla jsem mu vděčná. Ze všeho mi stačila jen poznámka, že kdybych se dneska vrátila s Mořským koníkem domů, bylo by po mně...
"Co velkého?" zeptala jsem se šeptem. Bojovala jsem z tou nenávistí, co se uvnitř mě tvořila. Tahle osoba mi říká pravdu. Můj nepřítel je jediný, co mi nelže... To je... tak ubohé...
"Zvrátí to čas pro lidi, kteří se kdy setkali s těmihle předměty." odpověděl.
"Co to znamená?" zamumlala jsem.
"Moc dobře chápeš, co to znamená. Nepředstavitelná nerealita, která nejen v Miami stvoří obrovský chaos, protože se ta bitva o ně bude opakovat znovu. Budou tu lidé, co vědí jak hroznými způsoby se těch magických předmětů dá využít."
"Mluvíš v budoucím čase, jako by to bylo úplně jasné, že se obětuju jen, abych tím způstila starý koloběh krveprolití..." slyšela jsem svůj nevěřícný hlas. Z toho všeho mi bylo nějak mdlo.
"Jasně, protože všichni počítají s tím, že to uděláš. Můžeš zachránit tolik životů a máš tak šanci, že se jednou znovu narodíš a tentokrát do milující rodiny. Vím, jak ty předměty stáhnout s sebou, aby už se žádné bitvy o ně nemusely opakovat." odpověděl jasným hlasem a v modrých očích se mu znovu živě zablesklo. Z kapsy něco vytáhl. Vytřeštila jsem oči. V dlani se mu zaleskl Mořský koník.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama