I přes Leonovu příšernou osobnost (všechny mé špatné stránky, co bysme chtěli), spřátelujeme.
Naše vlkodlačí duše touží po nových druzích

Členství do mé nepokrevní smečky uzavřete ZDE.






NEW TNT: Neodpustitelné hříchy 15 - 1. část / 2. část

Mrkneme se, co je nového...

↑↑↑

... S tím, že nikdo neztrácí čas s komentáři jsem dávno smířená. Nežádám o ně, stačí mi hodnocení dole, které mi napoví, kolik lidí povídku či její kapitolu skutečně četlo. Ukažte mi, pro kolik lidí můžu mít důvod psát.

Ale komentáře ode mě si taky musíte nějak zasloužit,... že... :D







Sexy Midorima

18. listopadu 2015 v 9:58 | Akira


Takže, hlavní lákadlo na článek napsáno, můžeme jet dál. A teď vás všechny naseru, protože jsem s nadpisy prolhaná (a pochybná) jak bulvár. :D

Kdo si ještě nezvykl...

... to má blbý. :D



...Shit, ale to jsem neměla říkat hned na začátku... Achicht.

(Pardon za chyby, určitě tam jsou, zase totiž trochu nevidím...)

Ale tenhle článek už tu měl viset mnohem dřív... Nechám si úhledný, spisovný a velice elegantně slovy vybraný úvod pro sebe a začnu rovnou odprostřed. To jaký jsem měla to ráno voči, že bych jima prosvítila i falmerský jeskyně (Skyrim Madness), jistě nikoho zajímat nebude... A to, proč jsem seděla u PS3 a vzorně nepsala na blog, taky ne...


A já vám to prostě musím říct, nějak mi to vrtá hlavou do teď. Jdu na úřad. Blížím se... nachází se na nedlouho předělaném docela hezkém náměstí... vzhled budovy bije do očí přespříliš kostkovaným starým vzhledem a nevkusnou odrbanou šedo-hnědou. Když mi drahá polovička říkala: ,,Hledej nejhnusnější barák v okolí", bylo to lepší, než kreslit mi mapu. No...

Jsem pár metru od vchodu. Je to takovej ten vchod, kde jsou čtyři zasraný dveře vedel sebe a všechno je to stejný a žádný popis, který jsou ,,aktivní" a jestli se otvíraj dovnitř nebo ven. A samozřejmě, kdo by si něco takovýho pamatoval... A to jsem prosím ráda, že aspoň stejně identicky debilní ,,vnitřní dveře" maj jedny z nich otevřené... Pochopitelně the best stressor zpomalil a roztěkal se očima kolem sebe v naději, že ho někdo předběhne a buď pro něj nastane netušený hero moment nebo se sám ztrapní. Jsem už skoro u vchodu a najednou se zevnitř objeví obrys postavy. Uhnu, ze zvyku, že lidi z baráků, zejména z obchoďáků, všelijakejch úřadů a pošty, prchaj jak opice z protržený klece. Ovšem, dveře se pomalu otevřou a pohledem se střetnu se sympatický vyhlížejícím mladým klukem. On rychle vyskočí, uhne a podrží mi dveře. Usměju se, poděkuju a vejdu a za sebou slyším ,,za málo". No teda, nemohlo by to takhle být i normálně? Nebo alespoň častěji? Ochota od cizí osoby, zvlášť v téhle ,,krávo, vole" době, dokáže neskutečně zlepšit ráno. S lehkým úsměvem se propletu kolem jakéhosi burana, jehož život, zřejmě jako mnoho dalších, má jediný smysl: a to všem ostatním zastoupit průchod, cestu a motat se tam jak slepice kolem vyhrabaný díry. ...Nebo kdákat uprostřed jedné strany přechodu, před dveřma obchoďáku nebo nejlépe s vyteleným vozíkem v té nejmenší uličce v supermarketu. Nejvíc zbožňuju, když se způsobně plahočím po pravé straně a někdo si s ramínkama vykračuje uprostřed. Jde jde... pro jistotu uhnu ještě víc do strany, no a najednou mám skoro čumák v jeho ksichtě / hrudi? Nebo pospícháte a najednou se jdoucí přímo před váma zastaví a začne zírat do mobilu nebo s někým krafat nebo rovnou obojí. To, že vždycky rychle zareaguju a moje platforma jim nedře achilovku mě vždycky tak zamrzí... Takže, vyhnu se gigantovi a mířím dolů. Lidi blbě čuměj, ale to jim nemám za zlý... příšerná neléčitelná nemoc, nejspíš nejen našeho města. Seběhnu do své chodbičky a úsměv mi pohasne, když se ke mně skoro v hmatatelných vlnách táhne smrad snad měsíc nemytýho těla. Stojí tam chlap. Nemytej, špinavej, rozthaný kalhoty - roztrhaný všechno. Na sedačce nejdál od něj sedí ženská, co vypadala kapku pod... dlaní si ošmrdlávala ksicht a strnule hleděla kamsi do prázdna. Hlasitě pozdravím. Oba ke mně nevraživě vzlédnou, asi jakože, co si to dovoluju rušit chodbičkové intimní ticho, které pochopitelně sami žádným pozdravem nenaruší. Dobrá nálada je úplně v tahu. Hlasitě dřepnu mezi ně a začnu se ještě hlasitěji hrabat v kabelce... a tím můj výkec končí.



Tak a teď bych jakože mohla věnovat pár větiček tomu nadpisku, že? To bude za odměnu pro ty, co zvládli ty bláboly hore. :D (A teď se přiznejte, kdo to přeskočil :D :D).


V komentářích jsem tu zmiňovala Shin-chana (mně se to prostě líbí) z Kiseki no Sedai (Kuroko no Basket). Objevila jsem kvásný obrázek bez těch jeho brýlí. Moje růžovlasé přesvědčení mi nikdo nevymluví, ale nad tímhle jsem se chvíli pozastavila.



Je to krasavec, že jo? Myslím, že si budu pod stromeček přát, abych se na jeden den stala Takaem a tahala ten nesmyslný vozík... a až naše parte zmizí z obrazovky, brýle házím do koše... Jak řekla Farah v komentářích: naprostý Tsundere... A navíc uke jak vyšitej... I když v obrázku na to nevypadá, má stále ten pohled. Tohle seke prostě pozná. No a, když už tu tlachám o oblíbených postavách... (Opravdu kolik mi je? Třináct? Tvařte se, že jo, jinak by to bylo trapný :D)... Trochu jsem pohledala...


http://glassxhearts.deviantart.com/art/VICTORIOUS-Polished-Midorima-x-Reader-542317537

↑ Tady už mu do ukeho trochu schází, ale čert to vem... ↓






















































Spamming moment... with Takao...






Vidíte ten Takaův úlisný úsměv? Shin-chan nemůže být seme.


A teď, abych vám zážitek zkazila...




...










...




















...



























...


(giphy.com, není můj)



---



(tumblr)

Takovejhle trapas musí přece Takaovi nějak vynahrazovat no ni? (Ale jakože, když se na tu kresbu podíváte,... proč se tak nekreslí všechno? -.-")

...

A ještě, když už článek o ničem (nesnášim tyhlecty kecy a furt to píšu, chyba?), ať se máte aspoň na co dívat...




Který?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Farah Farah | Web | 23. listopadu 2015 v 1:34 | Reagovat

Hah, toto bol super článok. A vieš čo? Ten dlhý výkec na začiatku som si prečítala celý :D no, vyzerá to tak, že žiješ v podobnom mestečku ako ja, takže ťa chápem... a ten "traumatický" zážitok si viem úplne predstaviť, snáď si od toho individua, ktoré zrejme osobnú hygienu nepozná, niečo nechytila. Inak, ty si veľmi vtipná osoba, ako som tak zistila, tvoje "výkecy", ako si to nazvala, ma baví čítať, je to písané takým odľahčeným štýlom, celý čas som sa pri čítaní usmievala, musí byť s tebou sranda :D

No a Midorima (alebo ako ho volám ja Tsunderima) je fakt kus :D a bez okuliarov mu to pristane, o tom niet pochýb, no mne sa páči aj s nimi :D je to predsa len taká jeho súčasť, bez ktorej by to už asi nebol on... no a máš pravdu v tom, že je to uke ako vyšitý :D

Nič si z toho nerob, takéto podobné "úvahy" o animovaných postavách mávam tiež a vzhľadom na môj vek, je to snáď ešte trápnejšie xD ale čo... nie sme samé, na svete je kopa snáď ešte aj starších ľudí, čo takto fanúšikujú xD

Inak, aj tie ostatné obrázky sú mega, najviac sa mi páči ten motorkársky s Takaom :D no a k tomu poslednému - ktorý? Za mňa je to určite Ahomine :D

2 Baka Kamaru xD Baka Kamaru xD | E-mail | Web | 21. prosince 2015 v 12:46 | Reagovat

Hehehe, překvapím tě a ten dlouhej odstavec na začátku jsem si pěkně celej přečetla!!! Nyahahaha xDDDD

Jinak, snažíš se mi zlepšit náladu nebo co?? *///////* Takový úžasný obrázky ... navíc i s Takaem?!!! >///////< ... Nejvíc mě rozesmál ten, jak tam spolu zápasijou s pockama xDDDDD ... A když jsme u toho který ... Midorima!!! *//////* xDDDD Nejradši mám Takaa, ale ten na výběr z obrázku nebyl xDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama