I přes Leonovu příšernou osobnost (všechny mé špatné stránky, co bysme chtěli), spřátelujeme.
Naše vlkodlačí duše touží po nových druzích

Členství do mé nepokrevní smečky uzavřete ZDE.






NEW TNT: Neodpustitelné hříchy 15 - 1. část / 2. část

Mrkneme se, co je nového...

↑↑↑

... S tím, že nikdo neztrácí čas s komentáři jsem dávno smířená. Nežádám o ně, stačí mi hodnocení dole, které mi napoví, kolik lidí povídku či její kapitolu skutečně četlo. Ukažte mi, pro kolik lidí můžu mít důvod psát.

Ale komentáře ode mě si taky musíte nějak zasloužit,... že... :D







Some sad things...

13. listopadu 2015 v 20:30 | Akira

Chtěla jsem přihodit další osobitý článek se spoustou informací o mém úžasném já, ale asi mi v té zimě tu zmrznul mozek, tak posílám jeden předem připravený. :)


Pět anime, při kterých jsem připouštěla své osobní slané jezírko. Opět jsou spoilerové části začerněné.

Viz perex



Číslo jedna: Hybrid Child

Ano vím, opakuju se, ale u ničeho jsem nikdy nebulela tolik, jako nad touhle nespravedlností světa...



Číslo dvě: Fairy Tail

A druhý mainstreamový kousek ( - původně to bylo poslední, jakýmsi nedopatřením). Já se překvapuji. I když tady ta sad chvíle nepřekvapí nikoho. Těch smutných a dojemných scén je hodně, přesto mě nejvíc rozsypala ta, kde bych to nejmíň čekala... tedy u postavy, které jsem si nikdy dřív moc nevšímala. Ultear. Obětovala svůj čas, aby jiný čas vrátila, pokud se dobře pamatuji, byla to jen jedna minuta... Přesto, aniž by to tušila, zachránila život Grayovi... Pak samotná chvíle... Gray a spol. jedou v jakémsi povozu. A on se vyklání a vidí neznámou stařenu. Taky vám právě přeběhl mráz po zádech, když si vzpomenete na moment, kdy vám to došlo?



Číslo tři: Togainu no Chi

K tomuhle se ani nebudu vyjadřovat. Kdybych udělala top 10 u mě neakceptovaných smrtí, byla by postava z něj na šestém místě. Vždyť právě kvůli tomu... jsem Akira.



Číslo čtyři: No.6

Jenom jediný moment, všichni, co viděli ví...



Číslo pět: Naruto Shippuuden

Ano, opravdu sem vkládám jedno z mainstream kousků. Těch momentů tu bylo více, ale jen jedna chvíle, kdy jsem tu skoro ožužlávala mobil, abych slzy zadržela *kecá, bulela jak želva*. Poslední úsměv staršího bratra na mladšího a Sasori v objetí svých loutkových rodičů. Obě chvíle byly muka, ale babičku Chiyo jsem oplakávala dlouho. V anime sice dlouho nepobula, ale viděla bych ji tam radši, než třeba Sakuru... nebo Ino...


Příště: 5 anime, která jsem neprávem odsoudila hned při prvním dílu
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 14. listopadu 2015 v 14:15 | Reagovat

Hybrid Child som nejako nevidela a Fairy tail som stopla asi pri 175 časti alebo tak nejak, ked ma to prestalo baviť.

A ako... Togainu no chi.. počkaj čo? On umrel? Kedy? Kde? Jak, že o tom neviem? To anime som videla už dávnejšie ale nepamätám si, že by tam zomrel...

A Naruta som nikdy nepozerala lol. :D

U mna smrť asi.. Hakuouki,Air mi prišlo dosť smutné a tak dalej, ale najviac ma zasiahla smrť Leloucha z Code Geass.. (nie smola, ja stále verím, že žije!) :D :D

2 Akira Akira | Web | 14. listopadu 2015 v 14:46 | Reagovat

[1]: Jestli nezvládáš smutný věci jako já, tak Hybrid Child nedoporučuju, jsou z toho slzný lázně. Nene, Akira ne, ale někdo jemu blízký ano. Tu postavu jsem nikdy moc nemusela, ale tohle udělat Akirovi... :/ U Naruta jsem skončila někde v půlce Shippuudenu. Nějak jsem nedávala ty jejich reborny. SPOILER Nejen, že ti tam oblíbený postavy zabijou, ale ještě je pak stokrát oživěj a znovu stokrát zabijou... Ne, to asi nikdy nepochopím. :D Tak Hakuouki... prostě Souji, ale tady to není, protože jeho konec nebyl mnou akceptován. Nesmutním, plánuju sem nastrkat hromadu gifů a budu ho mít furt tady. :D Mimochodem, za poslední spoiler díky. To potěší.

3 Saki Saki | Web | 14. listopadu 2015 v 22:17 | Reagovat

Hybrid Child…mě snad rozbrečela každá číst/díl!! *ano, bulela jako malá fakt při každém díle* … Nikdy mi žádné anime nedalo tolik zabrat na citech, jako právě tohle…asi je jen dobře, že nebylo delší, jinak bych pro ČR vybrečela moře! Proč je někdo tak krutý, že dokáže vytvořit takové smutné, ale zároveň tak nesmírně krásné dílo? TT^TT Ale rozhodně nelituji, že jsem se k tomu dostala. Tolik jsem to očekávala, když jsem se dozvěděla, že se to chystá! A bylo to navíc po dlouhé *veelice dlouhé* době, co jsem se zase na anime koukla. Ale kdyby ten poslední příběh dopadl dobře!! Neee :'( To bylo tak hrozné… psala bych dál, ale v podstatě by se vše jen opakovalo, jak u sledování moje feels totálně umíraly… :D

FT jsem opustila asi kolem 50 dílu…což je velká chyba, musím se k tomu vrátit a rovnou si to dám hezky od začátku, protože v tom anime je všechno! Hlavně zbožňuju, jak se tam berou jako jedná velká rodina, to mě vždy nejvíc dostane a já jen sedím, koukám a pomalu se roztápím :)

Jelikož opravdu nejsem kdo ví jaký znalec a koukálek na anime…tak číslo tři jde úplně mimo mně :/

A teď! … stalo se mi, že jsem byla označená za bezcitného člověka, když jsem se při jedné konverzaci s kamarádkou o No.6 zmínila, že jsem u toho nebrečela… to jsem opravdu tak bezcitný člověk? >___<" asi joo… na mou obhajobu, já věděla, že to dopadne dobře, ale myslím, že to byl pro mě nadlidský výkon udržet slzy. Ovšem myslím, že kdybych se na to dívala znovu… moment, jo dívala jsem se na to znovu a už nějaká ta slzička padla…možná to jednou dojde do bodu, kdy to budu vidět už tolikrát, že propuknu v tak velký pláč, že moře fakt bude :D

Naruto… pokud nepočítám Hybrid, tak tohle je anime, které mi nejvíc dalo opravdu zabrat těmi všemi úmrtími. Dobře, tak to berme tak, že z dlouhých anime tohle vyhrává.
Jelikož je Itachi moje úplně nejvíc oblíbená postava co v anime existuje…tak jsem to probrečela snad ještě víc, než celý Hybrid dohromady…protože prostě…on byl tak hodný! A musel ze sebe dělat zlého a to ne ní fér, protože to byla tak úžasná postava! Asi bych mohla napsat něco ve smyslu, že když umřel tak jsem trpěla jako zvíře! K mému potěšení se ale postupem času ještě objevil jako mrtvoučký při válce. Ovšem tam někde v té části jsem mangu přestala sledovat (anime ještě tak o  měsíce dřív jsem opustila)
Další momenty byly třeba - Smrt Sasoriho (druhá nejoblíbenější postava v Narutovi…z nějakého důvodu jsem milovala nejvíce Akatsuki…no asi proto, že byli fakt nejlepší :3), smrt Jirayii … to byl ale mazec! To jsem taky brečela jak želva…
Ovšem při jedné smrti…jsem na rozdíl od mé kamarádky udržela klidnou mysl a když brečela, při Asumově smrti, tak jsem se ji bleskově snažila nějak utěšit a hlavně rozveselit. Při nejsmutnějším okamžiku jsem prohlásila ,,Nákladní auto!" (je to z jedné hry a vždy nás to pobaví, protože to vždy řekneme zvlášť vtipným tónem) … a ji to rozesmálo, tak jsem byla ráda, že není tak moc smutná. Chiyo je prostě úžasná, to byl tak silný moment, jak se obětovala.
No bylo tam ještě několik momentů, které by člověk asi nedal, kdyby se na ně musel dívat 2x, stačí jednou a i tak je to až příliš. Rozhodně mám tak trochu pochyby, jestli se mám pustit do té války, třeba smrt Nejiho bych chtěla vidět… viděla jsem video, ale chtěla bych vidět ty díly okolo toho…

Šíleně smutný moment byla i smrt Ulquiorry, kterou už jsi taky vzpomínala, v minulém článku…proč mi vždycky musí umírat mé oblíbené postavy? TT__TT

Když to shrnu, je to vlastně komentář úplně o ničem, ale to jenom abys věděla, že na tvůj blog jsem nezanevřela a jsem moc ráda, že jsi ho znovu postavila na nohy. Právě mám od tebe něco rozečteného, tak snad budeš mít brzy další komentář ;) Nějak mi teď záhadně mizí všechen čas…a já nevím kam! o.O

4 Akira Akira | Web | 15. listopadu 2015 v 0:19 | Reagovat

[3]: Za tenhle kousek má autorka asi příslib v pekle, takhle něco krásnýho zničit, to je prostě hřích. A Fairy Tail jsem viděla dvakrát, až na pár posledních aktuálních dílů. Začal jakýsi nový příběh a jak je u FT zvykem, je rozjezd pomalý a nudný... a začíná brokolicí (pochopíš, až se k tomu dostaneš)... Nějak se k pokračování nemám, po poslední dynamické sérii byl tento pomalej ,,restart" na mě až moc mimo. :D Njn... Itachi, Sasori,... i ten Deidara mi chyběl. Lidi je žrali hlavně proto, že  jejich charaktery byly fakt dobře vytvořený. A prostě... ,,Akapláště". Všechna ostatní úmrtí šly tak nějak mimo mě,... ale teď jsem si vzpomněla ještě na jednu postavu z fillerových dílů, ale jméno si asi nikdy nevybavím... :D Já si příběh napřed úmyslněji nezjišťuji, takže jsem u No.6 asi utržila lehčí psychickou újmu. Bylo to jediný anime, kdy jsem brečela a zároveň se rozesmála úlevou. Děsný pocit. Já tomu v Bleachi nevěřila do chvíle, kde... ten prach... a jeho poslední slova... No... um... Ale pořád tam mám Grimmjova. :D Btw.: Neji... zajímavá informace, jsem myslela, že je to jen blbej fám, já tyhle články už nebudu psát, protože mi všechno nedokoukaný vyspoilerujete. o.O

Jak jako o ničem? Tohle jsi určitě sepisovala minimálně půl hodiny a vašeho času na mě si já neuvěřitelně cením a může to být čistě výkec reagující na můj výkec nebo názor reagující na můj názor. Je to cenné a ceněné vždy, když to obě strany zajímá a má to nějakou hloubku. Z komentáře obsahující dvě slova nadšená fakt nejsem... to ať to ten člověk radši ani nepíše, na to totiž odpovídat fakt nezvládám a nechci pak vypadat jako ignorantka té minuty, co těmhle lidem zabírá odesílání. :D  Jo, já se k tobě po svém návratu začala taky nenápadně vkrádat... teda jako jen letmá najuknutí, ale nějak jsem nevěděla, co k aktuálním článkům napsat, aby to mělo trochu nějaké kvality... a i hloubky. Vydej něco, co mě donutí, napsat takovejhle dlouhej komentář a budu spokojená. :D  ... A ty snad taky. :D

Jej, bojím se, co to je. Jsem tu musela hrozně věcí stáhnout, protože se to nedalo číst. :D Mně asi čas kradou nějaký moje další paralelní těla, protože to neni možný. Před chvílí bylo půl jedenáctý... ráno. o.O  Už jsem zaslíbila další rozepsanou kapitolu jedné... už asi před týdnem a vůbec nevím, kdy to mám dělat. o.O Komentáře mi neslibuj, možná pak třeba zjistíš, že vůbec nevíš jak je napsat. :D Jsem radši, když vás článek sám o sobě motivuje a text v tomhle bílém rámečku ze sebe pak někdo zdvořilostně nenutí. Neříkám, že patříš mezi takové osoby, to rozhodně ne. Ale pamatuju jak jsem já zaslibovala komentáře a pak posílala ony ,,komentáře" po třech slovech a měla jsem z toho tak špatný svědomí... To už radši budu ignor girl, protože nevím, co k něčemu napsat... a už zase melu o komentářích... začínám si protiřečit... na jednu stranu říkám, že je nepotřebuju a pak tu o nich takhle kecám. (Posedlost je jasná). Ale je fakt, že v některých momentech je raději rozdávám, než čtu. :D A... končím, možná už bych zvládla překonat délku toho tvého textu, ale dělat to na svym blogu je jaksi trapný. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama